| slovo | definícia |
groaning
(encz) | groaning,naříkání n: Zdeněk Brož |
groaning
(encz) | groaning,sténající adj: Zdeněk Brož |
groaning
(encz) | groaning,sténání n: Zdeněk Brož |
groaning
(encz) | groaning,truchlení n: Zdeněk Brož |
groaning
(encz) | groaning,vrzání n: Zdeněk Brož |
Groaning
(gcide) | groan \groan\ (gr[=o]n), v. i. [imp. & p. p. Groaned
(gr[=o]nd); p. pr. & vb. n. Groaning.] [OE. gronen, granen,
granien, AS. gr[=a]nian, fr. the root of grennian to grin.
[root]35. See 2d Grin, and cf. Grunt.]
1. To give forth a low, moaning sound in breathing; to utter
a groan, as in pain, in sorrow, or in derision; to moan.
[1913 Webster]
For we . . . do groan, being burdened. --2 Cor. v.
4.
[1913 Webster]
He heard the groaning of the oak. --Sir W.
Scott.
[1913 Webster]
2. To strive after earnestly, as with groans.
[1913 Webster]
Nothing but holy, pure, and clear,
Or that which groaneth to be so. --Herbert.
[1913 Webster] |
| | podobné slovo | definícia |
groaning
(encz) | groaning,naříkání n: Zdeněk Brožgroaning,sténající adj: Zdeněk Brožgroaning,sténání n: Zdeněk Brožgroaning,truchlení n: Zdeněk Brožgroaning,vrzání n: Zdeněk Brož |
groaning on the floor in agony
(czen) | Groaning On The Floor In Agony,GOTFIA[zkr.] |
|