slovodefinícia
proved
(encz)
proved,dokázaný adj: Zdeněk Brož
proved
(encz)
proved,prove/proved/proved v: [neprav.] Zdeněk Brož a automatický
překlad
proved
(encz)
proved,prove/proved/proven v: [neprav.] Zdeněk Brož a automatický
překlad
Proved
(gcide)
Prove \Prove\, v. t. [imp. & p. p. Proved; p. pr. & vb. n.
Proving.] [OE. prover, F. prouver, fr. L. probare to try,
approve, prove, fr. probus good, proper. Cf. Probable,
Proof, Probe.]
1. To try or to ascertain by an experiment, or by a test or
standard; to test; as, to prove the strength of gunpowder
or of ordnance; to prove the contents of a vessel by a
standard measure.
[1913 Webster]

Thou hast proved mine heart. --Ps. xvii. 3.
[1913 Webster]

2. To evince, establish, or ascertain, as truth, reality, or
fact, by argument, testimony, or other evidence.
[1913 Webster]

They have inferred much from slender premises, and
conjectured when they could not prove. --J. H.
Newman.
[1913 Webster]

3. To ascertain or establish the genuineness or validity of;
to verify; as, to prove a will.
[1913 Webster]

4. To gain experience of the good or evil of; to know by
trial; to experience; to suffer.
[1913 Webster]

Where she, captived long, great woes did prove.
--Spenser.
[1913 Webster]

5. (Arith.) To test, evince, ascertain, or verify, as the
correctness of any operation or result; thus, in
subtraction, if the difference between two numbers, added
to the lesser number, makes a sum equal to the greater,
the correctness of the subtraction is proved.
[1913 Webster]

6. (Printing) To take a trial impression of; to take a proof
of; as, to prove a page.
[1913 Webster]

Syn: To try; verify; justify; confirm; establish; evince;
manifest; show; demonstrate.
[1913 Webster]
proved
(wn)
proved
adj 1: established beyond doubt; "a proven liar"; "a Soviet
leader of proven shrewdness" [syn: proved, proven]
[ant: unproved, unproven]
podobné slovodefinícia
approved
(mass)
approved
- schválený
approved
(encz)
approved,osvědčený adj: Zdeněk Brožapproved,schválen approved,schválený adj: Zdeněk Brožapproved,vyzkoušený Oldřich Švec
disapproved
(encz)
disapproved,nesouhlasil v: Zdeněk Broždisapproved,zamítnutý adj: Zdeněk Brož
disproved
(encz)
disproved,vyvrácený adj: Zdeněk Brož
improved
(encz)
improved,vylepšený adj: Zdeněk Brožimproved,zlepšený adj: Zdeněk Brož
improved goodwill clause
(encz)
improved goodwill clause,
reproved
(encz)
reproved,káral v: Zdeněk Brožreproved,plísnil v: Zdeněk Brožreproved,pokáraný adj: Zdeněk Brož
unapproved
(encz)
unapproved,nepotvrdil v: Zdeněk Brožunapproved,neschválený adj: Zdeněk Brožunapproved,neschválil v: Zdeněk Brožunapproved,nesouhlasil v: Zdeněk Brož
unimproved
(encz)
unimproved,nezlepšený adj: Zdeněk Brož
unproved
(encz)
unproved,nedokázaný adj: Zdeněk Brož
unreproved
(encz)
unreproved, adj:
dohoda o provedení práce
(czen)
dohoda o provedení práce,agreement to complete a job[práv.] M.Chromá:
Česko-anglický právnický slovník (Leda, 2003)dohoda o provedení práce,casual work contract pursuant to Sec. 75 of the
Czech Labor Code[práv.] web – Sec. 75 of the Czech Labor Code
modernizovatelnost (obnovitelnost v novějším provedení)
(czen)
modernizovatelnost (obnovitelnost v novějším
provedení),upgradability[eko.] RNDr. Pavel Piskač
neproveditelnost
(czen)
neproveditelnost,impracticabilityn: Zdeněk Brožneproveditelnost,impracticalityn: Zdeněk Brožneproveditelnost,infeasibilityn: Zdeněk Brožneproveditelnost,unworkabilityn: Zdeněk Brož
neproveditelný
(czen)
neproveditelný,impracticableadj: Zdeněk Brožneproveditelný,unachievableadj: jaarneproveditelný,unfeasibleadj: Zdeněk Brožneproveditelný,unworkableadj: Zdeněk Brož
neproveditelně
(czen)
neproveditelně,impracticallyadv: Zdeněk Brožneproveditelně,unfeasiblyadv: Zdeněk Brož
odborně provedený
(czen)
odborně provedený,workmanlikeadj: PetrV
prove/proved/proved
(czen)
prove/proved/proved,provev: [neprav.] Zdeněk Brož a automatický překladprove/proved/proved,provedv: [neprav.] Zdeněk Brož a automatický
překlad
prove/proved/proven
(czen)
prove/proved/proven,provev: [neprav.] Zdeněk Brož a automatický překladprove/proved/proven,provedv: [neprav.] Zdeněk Brož a automatický
překladprove/proved/proven,provenv: [neprav.] Zdeněk Brož a automatický
překlad
proveden
(czen)
proveden,undertakenadj: Pino
provedeno
(czen)
provedeno,accomplished
provedení
(czen)
provedení,conductn: Zdeněk Brožprovedení,constructionn: Zdeněk Brožprovedení,enforcementn: např. zákona Rostislav Svobodaprovedení,executionn: Zdeněk Brožprovedení,implementationn: Zdeněk Brožprovedení,performancen: Nijelprovedení,renderingn: Zdeněk Brožprovedení,renditionn: Zdeněk Brožprovedení,renditionsn: pl. Zdeněk Brožprovedení,workmanshipn: Zdeněk Brož
provedený
(czen)
provedený,performedadj: Zdeněk Brož
proveditelnost
(czen)
proveditelnost,feasibilityn: Zdeněk Brožproveditelnost,practicabilityn: Zdeněk Brožproveditelnost,workabilityn: Zdeněk Brož
proveditelný
(czen)
proveditelný,accomplishableadj: Zdeněk Brožproveditelný,deliverableadj: Zdeněk Brožproveditelný,doableadj: Zdeněk Brožproveditelný,feasibleadj: Zdeněk Brožproveditelný,practicableadj: Michal Ambrožproveditelný,workableadj: PetrV
provedl
(czen)
provedl,executed Zdeněk Brožprovedl,performed Zdeněk Brož
studie proveditelnosti
(czen)
studie proveditelnosti,feasibility studyn: parkmaj
Approved
(gcide)
Approve \Ap*prove"\, v. t. [imp. & p. p. Approved; p. pr. &
vb. n. Approving.] [OE. aproven, appreven, to prove, OF.
aprover, F. approuver, to approve, fr. L. approbare; ad +
probare to esteem as good, approve, prove. See Prove, and
cf. Approbate.]
1. To show to be real or true; to prove. [Obs.]
[1913 Webster]

Wouldst thou approve thy constancy? Approve
First thy obedience. --Milton.
[1913 Webster]

2. To make proof of; to demonstrate; to prove or show
practically.
[1913 Webster]

Opportunities to approve . . . worth. --Emerson.
[1913 Webster]

He had approved himself a great warrior. --Macaulay.
[1913 Webster]

'T is an old lesson; Time approves it true. --Byron.
[1913 Webster]

His account . . . approves him a man of thought.
--Parkman.
[1913 Webster]

3. To sanction officially; to ratify; to confirm; as, to
approve the decision of a court-martial.
[1913 Webster]

4. To regard as good; to commend; to be pleased with; to
think well of; as, we approve the measured of the
administration.
[1913 Webster]

5. To make or show to be worthy of approbation or acceptance.
[1913 Webster]

The first care and concern must be to approve
himself to God. --Rogers.
[1913 Webster]

Note: This word, when it signifies to be pleased with, to
think favorably (of), is often followed by of.
[1913 Webster]

They had not approved of the deposition of James.
--Macaulay.
[1913 Webster]

They approved of the political institutions. --W.
Black.
[1913 Webster]
Approvedly
(gcide)
Approvedly \Ap*prov"ed*ly\, adv.
So as to secure approbation; in an approved manner.
[1913 Webster]
Counterproved
(gcide)
Counterprove \Coun`ter*prove"\ (koun`t?r-pr??v"), v. t. [imp. &
p. p. Counterproved (-pr??vd"); p. pr. & vb. n.
Counterproving.]
To take a counter proof of, or a copy in reverse, by taking
an impression directly from the face of an original. See
Counter proof, under Counter.
[1913 Webster]
Disapproved
(gcide)
Disapprove \Dis`ap*prove\, v. t. [imp. & p. p. Disapproved; p.
pr. & vb. n. Disapproving.] [Pref. dis- + approve: cf. F.
d['e]approuver. Cf. Disapprobation.]
1. To pass unfavorable judgment upon; to condemn by an act of
the judgment; to regard as wrong, unsuitable, or
inexpedient; to censure; as, to disapprove the conduct of
others.
[1913 Webster]

2. To refuse official approbation to; to disallow; to decline
to sanction; as, the sentence of the court-martial was
disapproved by the commander in chief.
[1913 Webster]

Note: This verb is often followed by of; as, to disapprove of
an opinion, of such conduct. See Approve.
[1913 Webster]
Disproved
(gcide)
Disprove \Dis*prove"\, v. t. [imp. & p. p. Disproved; p. pr. &
vb. n. Disproving.] [Pref. dis- + prove: cf. OF.
desprover.]
1. To prove to be false or erroneous; to confute; to refute.
[1913 Webster]

That false supposition I advanced in order to
disprove it. --Atterbury.
[1913 Webster]

2. To disallow; to disapprove of. [Obs.] --Stirling.
[1913 Webster]
Improved
(gcide)
Improve \Im*prove"\, v. t. [imp. & p. p. Improved; p. pr. &
vb. n. Improving.] [Pref. in- in + prove, in approve. See
Approve, Prove.]
1. To make better; to increase the value or good qualities
of; to ameliorate by care or cultivation; as, to improve
land. --Donne.
[1913 Webster]

I love not to improve the honor of the living by
impairing that of the dead. --Denham.
[1913 Webster]

2. To use or employ to good purpose; to make productive; to
turn to profitable account; to utilize; as, to improve
one's time; to improve his means. --Shak.
[1913 Webster]

We shall especially honor God by improving
diligently the talents which God hath committed to
us. --Barrow.
[1913 Webster]

A hint that I do not remember to have seen opened
and improved. --Addison.
[1913 Webster]

The court seldom fails to improve the opportunity.
--Blackstone.
[1913 Webster]

How doth the little busy bee
Improve each shining hour. --I. Watts.
[1913 Webster]

Those moments were diligently improved. --Gibbon.
[1913 Webster]

True policy, as well as good faith, in my opinion,
binds us to improve the occasion. --Washington.
[1913 Webster]

3. To advance or increase by use; to augment or add to; --
said with reference to what is bad. [R.]
[1913 Webster]

We all have, I fear, . . . not a little improved the
wretched inheritance of our ancestors. --Bp.
Porteus.

Syn: To better; meliorate; ameliorate; advance; heighten;
mend; correct; rectify; amend; reform.
[1913 Webster]improved \improved\ adj.
1. advanced to a more desirable or valuable or excellent
state. Opposite of unimproved. [Narrower terms: {built,
reinforced}; cleared, tilled ; {developed; {grade ;
graded, graveled ] Also See: {restored.
[WordNet 1.5]

2. changed for the better; as, her improved behavior.

Syn: amended.
[WordNet 1.5]
improved
(gcide)
Improve \Im*prove"\, v. t. [imp. & p. p. Improved; p. pr. &
vb. n. Improving.] [Pref. in- in + prove, in approve. See
Approve, Prove.]
1. To make better; to increase the value or good qualities
of; to ameliorate by care or cultivation; as, to improve
land. --Donne.
[1913 Webster]

I love not to improve the honor of the living by
impairing that of the dead. --Denham.
[1913 Webster]

2. To use or employ to good purpose; to make productive; to
turn to profitable account; to utilize; as, to improve
one's time; to improve his means. --Shak.
[1913 Webster]

We shall especially honor God by improving
diligently the talents which God hath committed to
us. --Barrow.
[1913 Webster]

A hint that I do not remember to have seen opened
and improved. --Addison.
[1913 Webster]

The court seldom fails to improve the opportunity.
--Blackstone.
[1913 Webster]

How doth the little busy bee
Improve each shining hour. --I. Watts.
[1913 Webster]

Those moments were diligently improved. --Gibbon.
[1913 Webster]

True policy, as well as good faith, in my opinion,
binds us to improve the occasion. --Washington.
[1913 Webster]

3. To advance or increase by use; to augment or add to; --
said with reference to what is bad. [R.]
[1913 Webster]

We all have, I fear, . . . not a little improved the
wretched inheritance of our ancestors. --Bp.
Porteus.

Syn: To better; meliorate; ameliorate; advance; heighten;
mend; correct; rectify; amend; reform.
[1913 Webster]improved \improved\ adj.
1. advanced to a more desirable or valuable or excellent
state. Opposite of unimproved. [Narrower terms: {built,
reinforced}; cleared, tilled ; {developed; {grade ;
graded, graveled ] Also See: {restored.
[WordNet 1.5]

2. changed for the better; as, her improved behavior.

Syn: amended.
[WordNet 1.5]
Proved
(gcide)
Prove \Prove\, v. t. [imp. & p. p. Proved; p. pr. & vb. n.
Proving.] [OE. prover, F. prouver, fr. L. probare to try,
approve, prove, fr. probus good, proper. Cf. Probable,
Proof, Probe.]
1. To try or to ascertain by an experiment, or by a test or
standard; to test; as, to prove the strength of gunpowder
or of ordnance; to prove the contents of a vessel by a
standard measure.
[1913 Webster]

Thou hast proved mine heart. --Ps. xvii. 3.
[1913 Webster]

2. To evince, establish, or ascertain, as truth, reality, or
fact, by argument, testimony, or other evidence.
[1913 Webster]

They have inferred much from slender premises, and
conjectured when they could not prove. --J. H.
Newman.
[1913 Webster]

3. To ascertain or establish the genuineness or validity of;
to verify; as, to prove a will.
[1913 Webster]

4. To gain experience of the good or evil of; to know by
trial; to experience; to suffer.
[1913 Webster]

Where she, captived long, great woes did prove.
--Spenser.
[1913 Webster]

5. (Arith.) To test, evince, ascertain, or verify, as the
correctness of any operation or result; thus, in
subtraction, if the difference between two numbers, added
to the lesser number, makes a sum equal to the greater,
the correctness of the subtraction is proved.
[1913 Webster]

6. (Printing) To take a trial impression of; to take a proof
of; as, to prove a page.
[1913 Webster]

Syn: To try; verify; justify; confirm; establish; evince;
manifest; show; demonstrate.
[1913 Webster]
Proveditor
(gcide)
Proveditor \Pro*ved"i*tor\, n. [It. proveditore, provveditore,
fr. provedere, L. providere. See Provide, and cf.
Purveyor, Provedore.]
One employed to procure supplies, as for an army, a steamer,
etc.; a purveyor; one who provides for another. --Jer.
Taylor.
[1913 Webster]
Provedore
(gcide)
Provedore \Prov"e*dore\, n. [Cf. Sp. proveedor. See
Proveditor.]
A proveditor; a purveyor.
[1913 Webster]

Busied with the duties of a provedore. --W. Irving.
[1913 Webster]
Reproved
(gcide)
Reprove \Re*prove"\ (r?-pr??v"), v. t. [imp. & p. p. Reproved
(-pr??vd"); p. pr. & vb. n. Reproving.] [F. r['e]prouver,
OF. reprover, fr. L. reprobare. See Reprieve, Reprobate,
and cf. Reproof.]
1. To convince. [Obs.]
[1913 Webster]

When he is come, he will reprove the world of sin,
and of righteousness, and of judgment. --John xvi.
9.
[1913 Webster]

2. To disprove; to refute. [Obs.]
[1913 Webster]

Reprove my allegation, if you can. --Shak.
[1913 Webster]

3. To chide to the face as blameworthy; to accuse as guilty;
to censure.
[1913 Webster]

What if thy son
[1913 Webster]

Prove disobedient, and, reproved, retort,
"Wherefore didst thou beget me?" --Milton.
[1913 Webster]

4. To express disapprobation of; as, to reprove faults.
[1913 Webster]

He neither reproved the ordinance of John, neither
plainly condemned the fastings of the other men.
--Udall.
[1913 Webster]

Syn: To reprehend; chide; rebuke; scold; blame censure.

Usage: Reprove, Rebuke, Reprimand. These words all
signufy the expression of disapprobation. To reprove
implies greater calmness and self-possession. To
rebuke implies a more excited and personal feeling. A
reproof may be administered long after the offience is
committed, and is usually intended for the reformation
of the offender; a rebuke is commonly given at the
moment of the wrong, and is administered by way of
punishment and condemnation. A reprimand proceeds from
a person invested with authority, and is a formal and
offiscial act. A child is reproved for his faults, and
rebuked for his impudence. A military officer is
reprimanded for neglect or violation of duty.
[1913 Webster]
Self-reproved
(gcide)
Self-reproved \Self`-re*proved"\, a.
Reproved by one's own conscience or one's own sense of guilt.
[1913 Webster]
Unapproved
(gcide)
Unapproved \Unapproved\
See approved.Unapproved \Un`ap*proved"\, a.
1. Not approved.
[1913 Webster]

2. Not proved. [Obs.]
[1913 Webster]

Nenašli ste slovo čo ste hľadali ? Doplňte ho do slovníka.

na vytvorenie tejto webstránky bol pužitý dictd server s dátami z sk-spell.sk.cx a z iných voľne dostupných dictd databáz. Ak máte klienta na dictd protokol (napríklad kdict), použite zdroj slovnik.iz.sk a port 2628.

online slovník, sk-spell - slovníkové dáta, IZ Bratislava, Malé Karpaty - turistika, Michal Páleník, správy, údaje o okresoch V4